V minulosti se magnetoterapií myslelo především působení statického magnetického pole na lidský organizmus. Využívalo se přírodního magnetizmu některých hornin, například magnetovce, později pak umělých permanentních magnetů. Dnes však již existují elektronické přístroje, které vytvářejí nízkofrekvenční pulzní magnetické pole s výraznými léčebnými účinky. Toto pulzní magnetické pole je pro člověka, stejně tak jako pro zvířata, naprosto neškodné. Naopak, jeho vliv na živý organizmus je příznivý.

Nízkofrekvenční pulzní magnetické pole pozitivně ovlivňuje biochemické a biofyzikální reakce v buňkách i mezi buňkami živého organizmu, zlepšuje průchodnost buněčných membrán, která je vlivem onemocnění narušena. Výsledkem tohoto procesu je skutečnost, že buňky jsou ve zvýšené míře zásobovány kyslíkem a dalšími účinnými látkami, zlepší se proces látkové výměny. Ovlivňování živých buněk zaznamená centrální nervový systém, který prostřednictvím imunitního systému zahájí samoléčebné procesy v organizmu. Má tedy na člověka přímé, léčbu podporující účinky, a tím pozitivně ovlivňuje psychickou i fyzickou pohodu pacienta.

Pulzní magnetoterapie je tedy doplňkovou metodou k obvyklým léčebným postupům a stále častěji nachází své uplatnění v lázeňství a léčebné rehabilitaci.

Přehled účinků a indikací

Hlavní účinky pulzního magnetického pole nízké frekvence:

• Rozšíření cév (vazodilatace) - prokrvení tkáně
• Protizánětlivé působení (sterilní i mikrobiálně podmíněné záněty)
• Zmírnění bolesti (analgetický účinek)
• Odstranění svalového napětí (myorelaxační účinek)
• Urychlení procesů hojení
• Protiedémové působení (proti otokům)
• Posílení a stabilizace kostní tkáně
• Zlepšení buněčného, a tím i tkáňového metabolismu, urychlení metabolismu, detoxikace
• Pozitivní ovlivnění imunitního systému
• Snížení spotřeby léků, rychlejší uzdravení, podstatné snížení až vymizení obtíží u chronických onemocnění, vše jako důsledek výše uvedených účinků

Známé a klinicky testované jsou účinky u těchto onemocnění:

• Revmatické nemoci (artritidy, Bechtěrev, artróza, spondylartróza, dna, atd.)
• Bolesti v zádech
• Osteoporóza
• Spondylóza
• Prostatitida
• Čerstvé zlomeniny
• Fibromyalgie
• Poúrazové stavy
• Otoky a záněty
• Zhmožděniny a popáleniny
• Tenisový loket, zamrzlé rameno
• Poranění periferních nervů
• Paradentóza, zánět okostice
• Poruchy látkové výměny
• Bolesti hlavy (migrény)

Přehled kontraindikací

• Během těhotenství by se mělo od užívání magnetoterapie upustit, ačkoliv doposud žádná lékařská studie neprokázala její negativní vliv. Jde o předběžnou opatrnost.
• Osoby s elektronickými implantáty, např. kardiostimulátorem, by v žádném případě tento přístroj neměly používat. Případné ovlivnění aparátu by mohlo mít až fatální následky.
• Při krvácení jakéhokoliv původu se nedoporučuje magnetoterapii aplikovat, protože magnetické pole potlačuje srážlivost krevní a zvyšuje krvácivost jako důsledek zlepšeného prokrvení tkáně. Zcela kontraindikované jsou případy krvácení do trávícího traktu.
• Přístroj by se neměl používat dva dny před, během a dva dny po menstruaci. Jsou však známy případy, kdy pulzní magnetické pole zmírňuje bolesti během menstruace, je-li aplikováno mimo výše zmíněné období.
• Nedoporučuje se užívat magnetoterapii při akutním virovém onemocnění, při těžkém plísňovém onemocnění, záchvatovitých neurologických onemocněních a těžké ateroskleróze. Nepoužívejte magnetoterapii též při hyperfunkci nadledvin, hyperfunkci štítné žlázy, při aktivní tuberkulóze, venózní trombóze a embolii, onemocnění hypothalamu a hypofýzy. Všechny tyto údaje jsou uvedeny v rámci předběžné opatrnosti.
• Z důvodu předběžné opatrnosti nepoužívejte ani při zhoubných nádorech prodělaných i v minulosti, považovaných za vyléčené.
• Dle dosavadních poznatků nemá magnetoterapie žádné škodlivé vedlejší účinky, pokud jsou dodržována zde zmíněná pravidla.
• U zvláště citlivých jedinců může výjimečně dojít ke krátkodobému výraznému snížení krevního tlaku, avšak tato reakce obvykle mizí po prvních pěti expozicích.

MUDr. Jiří Chvojka, CSc.

Je považován za "otce" magnetoterapie v České republice.

První patenty na využití magnetoterapie v léčbě pocházejí z doby před více než 100 lety. Bouřlivý rozvoj magnetoterapie nastává od 60. let minulého století, rozvíjí se výzkum v této oblasti i klinické aplikace metody.

V tehdejším Československu byla metoda využívána od 50. let, kdy roli průkopníka magnetoterapie sehrál na poli dermatologie MUDr. Novák. Od 70. let se aplikací metody u nás zabýval MUDr. Hokynář se svou skupinou v oblasti revmatologie a neurologie. Štafetu převzali v 80. letech MUDr. Chvojka a MUDr. Jeřábek, z jejichž iniciativy dochází k výrobě prvních českých přístrojů pro magnetoterapii. Další vývoj v této oblasti je spojen především s osobou prim. MUDr. Jiřího Chvojky, CSc. V letech 1986-1991 působí MUDr. Chvojka jako expert a konzultant Ministerstva zdravotnictví pro magnetoterapii. S využitím svých již tehdy bohatých zkušeností s pulzní magnetoterapií koordinuje klinicky kontrolovaný pokus na několika vybraných pracovištích. Na základě úspěšných výsledků této studie je pulzní magnetoterapie zařazena mezi oficiální fyziatrické léčebné metody.

• Od roku 1987 byl expertem Ministerstva zdravotnictví v oblasti magnetoterapie
• Od roku 1989 byl konzultantem Ministerstva zdravotnictví v oblasti magnetoterapie
• V letech 1986 - 2001 byl primářem na magnetoterapeutickém oddělení v nemocnici v Městci Králové
• Prosadil magnetoterapii jako oficiální léčebnou metodu hrazenou pojišťovnou
• Od roku 1990 dodnes pracuje na vývoji přístrojů UltiCARe, BioTorus, BioPulse a Theramag
• V roce 1991 bylo otevřeno první lůžkové oddělení magnetoterapie v nemocnici v Městci Králové, které pod vedením prim. MUDr. Chvojky nabízí magnetoterapii a další komplexní fyziatrickou léčbu všech výše uvedených stavů a potíží. V posledních letech toto pracoviště úspěšně spolupracuje s některými předními pražskými ortopedickými a neurologickými pracovišti. Přestože pro řadu lékařů je magnetoterapie stále obskurní metodou, výsledky léčby a stovky spokojených pacientů z oddělení v Městci Králové potvrzují, že je-li tato léčba aplikována jako součást ostatních fyzikálních terapeutických metod, je nesporným přínosem pro pacienty bez jakýchkoliv vedlejších účinků. O tom, že i v medicínsky vyspělých zemích je magnetoterapie považována za seriózní metodu, svědčí celá řada publikací v zahraničních lékařských časopisech.

MUDr. Jiří Jeřábek, CSc.

narozen: 5. ledna 1950 v Chebu

Profesionální dráha:

Lékařská fakulta hygienická (LFH) UK v Praze

Institut hygieny a epidemiologie Praha 10
Po promoci nastoupil jako řádný vědecký aspirant na Centrum hygieny práce a nemocí z povolání Institutu hygieny a epidemiologie (IHE). Kandidátskou disertační práci ukončil a obhájil v roce 1979 s tématem Pracovně-lékařská problematika magnetických polí. V témže roce atestoval z hygieny a epidemiologie - atestace I. stupně. Během tohoto období vyvíjel aparáty pro expozice magnetickým polím pro experimentální část své práce.

Ústav klinické fysiologie, Praha 2, Ke Karlovu 4, součást FN Motol, Praha 5
Pracoval jako sekundární lékař a rozvíjel přístroje a metodiky aplikace pulzních magnetických polí. Z této aktivity vyplynuly i patenty na magnetoterapeutická zařízení. Publikované práce posléze sloužily jako podklad pro MZ k povolení magnetoterapie jako léčebné metody.

Od roku 1983 do roku 1985 působil jako koordinátor rezortního výzkumného úkolu MZ o použití pulzních magnetických polí v terapii. Stejně jako dříve publikované práce, výsledky tohoto úkolu posloužily jako podklad pro zavedení magnetoterapie jako oficiální fyziatrické léčebné metody v oblasti rehabiltace a lázeňství.
V letech 1983-1984 spolupracoval při přípravě reprezentačních týmů juda a vzpírání pro mistrovství světa.
Spolupůsobil při výuce fysiologie studentů LFH UK tejména v oblasti kardiologie.

Institut hygieny a epidemiologie Praha 10
Jako vědecký pracovník laboratoř ekotoxikologie s úkolem studia biologické aktivity aktivních forem kyslíku.
Vyvinul novou enzymatickou metodu stanovení katalázy v biologických vzorcích.
Ve spolupráci s Mikrobiologickým ústavem ČSAV vyvinul analytický luminometr pro nespecifické stanovení toxických látek ve vzrocích vody a potravin.
Vyvíjel luminometrickou metodu pro rychlé stanovení citlivosti mikroorganismů na antibiotika, na základě měření koncentrací ATP vzorků.
Zkonstruoval a patentoval analytický luminometr, který byl vyroben v malé sérii pro výše zmíněné účely.
Spolupracoval s Ústavem hematologie a krevní transfúze při transplantaci kostní dřeně na poli stanovení aktivit acetylcholinesterázy a butyrylchlinesterázy.
V rámci nosného programu laboratoře spolupracoval na vývoji programu pro predikci difuse toxických mraků v rámci řešení možných havárií v chemickém průmyslu.

V roce 1992 jmenován ministrem zdravotníctví Dr. Bojarem poradcem ministerstva pro magnetoterapii. Od roku 1994 spolupráce na různých vědeckých projektech, zejména pak v projektu EU COST 244, kde měl zodpovědnost za epidemiologické a klinické studie elektromagnetických polí. Aktivně se zúčastňoval kongresů v Evropě, USA, Kanadě a Argentině.

Navrhl a zajistil výrobu přenosného magnetometru pro účely hygienické služby.
V rámci aktivit na dříve IHE, nyní Státní zdravotní ústav (SZÚ), bylo posuzování nově vyráběných přístrojů pro fyziatrii a kosmetiku. Tyto posudky sloužily jako podklad pro schválení hlavním hygienikem ČR.

Byl předsedou etické komise SZÚ a posuzovatelem projektů Interní grantové agentury MZ ČR.
Byl rovněž externím účitelem biofyziky 3. lékařské fakulty UK Praha a Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů Praha na katedře hygieny práce.
Během tohoto období absolvoval kurzy lékařské statistiky a epidemiologických metod pro neinfekční onemocnění.

V roce 1997 odešel do Argentiny. Zde se věnoval postgraduální výuce fyziatrů v oblasti magnetoterapie, pořádaných firmou Meditea Electrónica Buenos Aires a Texel Rosario (provincie Santa Fé) a rovněž spolupracoval na vývoji magnetoterapeutických přístrojů. Od roku 2005 vyučoval jako externí učitel na Universitě San Martín, Rosario, provincii Santa Fé pro fysiatríi 1. a 2.

Přednášel magnetoterapii, balnelogii, CO2 terapii a aplikaci dimetylsulfoxidu. Prováděl výzkum možností fyzaitrické léčby fibromyalgie. Na počátku 2008 odešel do Peru, kde pokračoval v léčbě fibromyalgie a proslovil několik přednášek, nejdůležitější na Národním instiututu rehabilitace v Callao

Po návratu z Latinské Ameriky přijat do oddělení fyziologie práce Centra laboratorních činností SZÚ Praha. Spolupracoval na projektu posuzování psychofyzické zátěže strojvedoucích Metra. Věnoval se přednáškové činnosti v rámci Jandova dne myofasciální mediciny, Benova dne, fysiologie práce a školících akcí v rámci SZÚ. V rámci reorganizace SZÚ Praha propuštěn ke dni 31.12.2009.

Od roku 2009 pracuje v Rehabilitačním ústavu Kladruby u Vlašimi.

Spolupracuje se společností 2EL Nový Bydžov na projektech využití pulzních magnetoterapeutických přístrojů. Přednáší na IPVZ pro katedru posudkového lékařství o fibromyalgii, stejně tak jako pro subkatedru pracovního lékařství. Shodné téma i pro České správy sociálního zabezpečení SSZ pro posudkové lékaře v rámci jejich kontinuálního vzdělávání.
Ministerstvem zdravotníctví mu byla přiznána specializovaná způsobilost k výkonu zdravotnického povolání v oboru hygiena a epidemiologie a rovněž bylo vyhověno žádosti o zařazení do specializačního vzdělávání v oboru rehabilitační a fyzikální medicína.